Indiánský oběh Českých Budějovic
je nová šílenost, která napadla mně a Radka jako příprava na B7
Start je 15.3.2015 v 8:00 hod na cyklistické lávce na Vltavu.
Běžet může každý rozumný člověk se svépomocí. To znamená vše si nese sebou, popřípadě se nají v hospodě po cestě, nebo ve večerce.
Tempo bude rychlé, kdo jak rychle dokáže jít. Běžet nebude asi pořád nikdo. Vítěz bude každý kdo dosáhne cíle a nezblázní se. (blázen bude už na startu)
Žádné jiné propozice nejsou.
Místo Občerstvení únikový autobus odjezd autobusu
Boršov nad Vltavou večerka u mostu Zastávka u mostu autobus č.7 odjezd 9:13/9:53/11:13
Kamenný Újezd Včelné autobus č.7 odjezd 9:18/9:58/11:18/13:18/13:58
Plav Hospoda na Ostrově od 11:00
Vidov Hospoda na Návsi autobus č.10 odjezd 10:21/10:50/13:36/13:50/16:45/17:25
Staré Hodějovice, Hodějovická haspoda od 16:00 Náves autobus č.11 odjezd 12:02/12:32/14:02/15:32/17:32
Srubec Hospůdka na návsi od 16:00 St.Pohůrka autobus č.10/13 odjezd 14:14/14:39/15:10/15:43/16:14/17:05
Dobrá Voda Točna autobus č.6/10 odjezd 15:07/15:47/16:07/16:11/17:07/17:53
Hlincova hora autobus č.21 odjezd 19:03
Rudolfov U štítu autobus č.21 odjezd 16:03/17:33/18:33
Úsilné rozcestí Borek
Borek Restaurace na Borku Točna autobus č.2 odjezd 15:44/16:24/17:44/18:24
Hrdějovice U Kadleců náves autobus č.4/6 odjezd 16:20/17:50/18:20
Co nás čeká
Sušice
Vrchařská koruna Jižních Čech
-
Nejnovější příspěvky
Odkazy
Archivy
Jak jsem řekl, tak jsme udělali. Dokončili jsme kolečko kolem Budějc. Teda přesně dokončili jsme Indiánský oběh Českých Budějovic. Ale po pořádku. Nasliboval jsem klukům všechno možné. Třeba, že bude sluníčko, bylo. Že budeme chodit pěšky, chodili jsme. Slíbil jsem, že poběžíme pomalu, ( kecám, to bych nikdy neslíbil . )
Ale od začátku. Po testování trasy z minulého týdne, jsem byl zvědavý, zda se mnou někdo poběží. Slyšel jsem hlasy, že když bude pršet, tak se neběží. No samé kraviny. Mněl jsme to domluvené. O půlnoci přestane sněžit, v sedm přestane pršet, v devět začne prosvítat sluníčko a od jedenácti bude svítit pořád.
V osm jsme se sešli v plném počtu tří. Mile mně překvapil Petr, který nejvíc o mně pochyboval a hlavně to dal až do konce. Napojili jsme se na metrix ( runtastic), spustili stopky, jedno nepovedené selfie a vyrazili jsme zběsilou rychlostí vpřed. V lehké konverzaci jsme nastavili tempo, jako kdybychom běželi maximálně 15 kilometrů. Naštěstí jsme měli sebou Radka, který se nenechal strhnout k neuváženým činům. Nicméně jsme uháněli směrem k Českému Vrbnému, zpět k Arpidě, Máj, a lesem na zelenou směr Koroseky. Už u Arpidy padali poznámky, že po deseti kilometrech jsme 200 metrů od domova. Když jsme odbočili namísto do Homol na Koroseky, tak jsem vzádu slyšel nějaké řeči, ale nevěnoval jsem jim pražádnou pozornost. U pilota nad Boršovem jsme dali opět nějaké fotky a pelášili k řece. ( rebelantské řeči už nebudu komentovat, pro jednou: i když jsme se letecky vzdalovali od cíle, prakticky jsme k němu pořád směřovali. Jak praví rada z jedné pohádky, neuhnul jsem z trasy ani o krok a nepodíval jsem se ani vlevo ani vpravo, natož dozadu. Co bylo neseno s nelibostí posádky.)
Následovali v rychlém sledu Boršov, benzinka a rychlé občerstvení, podél trati do Kamenného Újezdu, mohyly a pak Plav. Zde jsem začínal být trochu nervózní z malého časového zpoždění dle itineráře. Nahoru do Heřmaně a dolů k Vidovu, kde jsem před týdnem ukončil půlkruh. Bylo to až neskutečně přesné, 32 kilometrů a nám pomalu docházela voda. Ale začalo to jít z kopce, teda už nám zbývalo menší vzdálenost než jakou jsme uběhli. S morálkou to bylo to samé, ale pauzička u zavřené hospody ve Srubci nám všem prospěla. Úsek Nedabyle, Hůrka, Staré Hodějovice byl nejvíc nudný. ( Zde je nabíledni změna trasy pro příště, do katastru patří ještě Kaliště a Třebotovice, kde bude možné trasu zatraktivnit.) Dobrá Voda směr Hlincovka, kde nás dva pánové zachránili od smrti žízní, seběh do Rudolfova, občerstvení ve večerce, Borek, Hrdějovice a cíl. Potřásání rukou, děkovačky a řeči, že nikdy více.( Už máme plán na příští víkend)
Jak řekli, tak udělali. V porovnání s výletem na Kokořín, nic moc.
Bilance 61,5 km, 8:11 hodin na cestě a neskutečný zážitek.
Tak příště Lojza
PS: Musím poděkovat Radkovi, že přizpůsobil rychlost s Petrem a že mně brzdil a i proto jsem trasu dokončil. Děkuji Petrovi za jeho vůli dokončit okruh s námi, i když to vypadalo v půlce trasy bledě.