Opět singlespeed anebo útěk před deštěm.

Pohoda jazz. Tak jak jsme na závěr popíjeli presso, tak jsme si užívali celý den. Dnes jsme měli pořád hlavy nahoře. Poprvé z důvodu nádherných panoramat a podruhé Pavel pečlivě sledoval oblohu a snažil se trasovat do pohody bez deště. Povedlo se. Během týdne jsme zamířili do Chvalšin už potřetí. Pivo a pizza. Získali jsme na Chvalšinách určitou závislost a to je dobře dívat se na Kleť z odvrácené strany. Po sobotním celodenním dešti jsme se ze začátku vyhýbali terénu, co napořád nešlo. Na startu jsem se vysmíval Pavlovi, ale jak by řekl klasik “ Kde jsou moje blatníky?“, tak ty jsem mu záviděl až do konce akce. Pod čarou – musím se začít kontrolovat, začínám mít Jirkův syndrom, když se přede mně někdo dostane, tak ho musím docvaknout a dostat se minimálně a pár centimetrů před něj. Docela jsem se tomu začínal smát, ale mně to může zabít. (v mém věku může čerpadlo kdykoli vysadit). Myslel jsem, že to dnes bude kilometrově slabé, ale 96km a 1977 výškových metrů na singlu není zas až tak špatné. Takže na závěr : 25.5.2013 jedeme 100 mil podhůřím Šumavy. Už se moc těším. Singlu zdar L
Dramatické mraky se okolo nás motali celý den.  Moje snaha vyfotit je s mou znalostí focení byla chabá.

Zde se schyluje j malé dešťové přeháňce, následky které jsem pocítil na svých zádech, „Kde byli mé blatníky?“, no přece doma v teple.
Sochy na naučné stezce Brložska.

Panoramata které nás provázeli celým dnem.