Po delší době jsme se s Jirkou dostali na místa, které jsme projeli , když jsme jeli z Klatov do Českých Budějovic. S klukama z Nezmarů jsme teď jeli ze Sušice do Klatov. Bajkování s partou Nezmarů po dlouhé nečinnosti mi dala docela zabrat, ale poježdění to bylo parádní . V lepší pohodě by to bylo ještě lepší. Příště vás nebudu zdržovat kamarádi. L Celý příspěvek
Pár obrázků ze sobotní akce kluků kolem Javornických okruhů. Javornický Pazdřivec. Pohodová atmosféra, Krásná ale náročná trasa těch nejlepších úseků z Javornických okruhů jsme si s Jirkou krásně užili. Ani mi nevadilo, že jsem cca po deseti letech měl na řidítkách startovní číslo. Celý příspěvek
Trasy v blízkém okolí Prahy nás překvapili svou rozmanitostí.
Nevím jak mám vlastně popsat můj vlastní pohled na tuhle parádní „party“ v sedle kola.
Dlouho jsem se těšil na tenhle den. Příprava z mé strany byla pouze v rámci organizační. Z hlediska sportovního nula. Tak to i dopadlo. Ale po pořádku. Po nočním dešti se probouzel den a sliboval docela teplý den. Nakonec se nás sešlo 9 a dva kluci se k nám připojili kousek za startem. Největším smolařem akce je Honza, který havaroval a musel odstoupit ze závodu. Ano ze ZÁVODU. Na Kluka jsme ještě vyjeli společně, ale pak jsme ztratili Petra a Honza už byl na cestě domů a na rentgen. Nás devět pokračovalo prádelnou až na Vysokou Bětu a do Husince. V Husinci svačinka ještě pospolu a pak Pavel s Jirkou šlápli do pedálů a my jsme viděli jen jejich záda. ( akce se změnila na závod). Naše stíhací skupinka zrychlila a mně začal docházet dech. Ze Záblatí se začíná stoupat na Bobík a to už byla má labutí píseň. Doprovázel nás zvuk hromů a točila se kolem bouřka a déšť padal až do Volar. Rychlí oběd a pak kluci na trasu a já na vlak. Viděl jsem je až v cíli. Fotky
Z pohledu Karla
Hlavní organizátor Lojza nám vyšel vstříc s termínem, takže jsem se moc rád mohl postavit na start. Úroveň nervozity byla stejná jako loni, jen tentokrát jsem byl nervozní z trati. Nikoliv z neznáma. Na náměstí už byla kupa lidí, všechno nasvědčovalo povedené taškařici. Noční déšť připravil místa řádnou klouzačku, začal jsem proto raději opatrně. Těšil jsem se na všechna krásná místa. Na Bětu, Třešňák, Mičovickou louku, Bobíka.
Tempo bylo příjemné a za chvilku jsme byli v Husinci. Sotva jsme dojeli k Blanici cukli Pavel s Jirkou. Nechtělo se mi je sjíždět, protože jsem počítal s obědem ve Volarech. Bohužel klucí valili dál a tím bylo o prvních 2 místech rozhodnuto. Nepříjemnou přepršku jsme přečkali ve Volarech v hospůdce a za klubajícího se sluníčka pokračovali dál. Udělalo se krásně teplo, prostě nádhera. Cestou z Libína to místy bylo dost blátivé, ale pořád se to dalo. Najednou jsme byli v Chvalšinách, lehce jsme se zavodnili a hurá na Kleť. Nohy nebyly zrovna svěží, ale nahoru jsme to dovedli a dojeli společně s Jirkou. Zde došlo k nedorozumění, které mne teď mrzí. Zeptal jsem se, jestli jedem dál, nebo čekáme. Povídal, že jedem, takže jsme otevřel vidle a hurá dolů. Bez čekání a už jsem ho vlastně až do Boršova neviděl.
Pavel s Jirkou už Pod skálou relaxovali, dal jsem si Šumavu a přidal se k nim. Kromě zážitků jsem si odvezil i nádhernou medaily a bag na řidítka, který neumím nandat. Děkuji moc za organizaci, pokud to bude možné, pojedu příští rok zas.
Díky moc za prima sobotu. Karel
Pár fotek
Honzův pád
Na Trase
Relax v Husinci
